Jsou city falešné a jsou city opravdové-ryzí.Falešné se jen tak tváří pod rouškou podmínek dám ti je když,ryzí prostě jsou a vřele žhnou.Kdo nepoznal ryzí cit, není schopen rozlišovat, proto je vděčný za každý projev přízně zvenčí,byť necítí tu opravdovost jeho ryzosti.A tak se snadno zamotá do osidel prázdných slov a slibů a začne postupně přehlížet jemné impulsy své duše, která mu ukazuje, že tudy cesta nevede.Vřelost a žár vymění za rutinu denního materia a sám sobě namlouvá,že tak je to v pořádku. Začne nalhávat sám sobě, začne potlačovat svou duši a pak po nějakém čase zůstane stát s pusou dokořán, co že se to najednou stalo.Prostě byl falešný sám k sobě,když dovolil život bez vřelosti a ryzích citů.
Realita kolem něj se rozpadne jako domeček z karet a duše se znovu hlísí o svá práva čistoty a ryzosti citů.Ztráta iluze bolí až do morku kosti,přesto však je darem,který vede k znovunalezení sebe sama....svého potlačeného vnitřního žáru a skutečné ryzosti citů.
Život je věčná výměna a tak když jen dáváte a nic neppřichází,zůstanete prázdní.Když všaak znovu dokážete probudit ten vnitřní žár,začnou do vaší blízkosti opět postupně přicházet bytosti, které jej zrcadlí a posilují a tato ryzí energie začne znova proudit dovnitř i ven a plamen násobit.
AŤ ZMIZÍ VŠE FALEŠNÉ A CIZÍ A ZUSTANE JEN RYZI.
2024 ©